Kameničky - Před několika dny, uprostřed měsíce listopadu, objevila se na pultech našich knihkupectví  kniha „Anička Dvořáková, příběh umělecké rodiny z Kameniček“, kterou vydalo pardubické nakladatelství Hélios – Jiří Razsakazov. Její autor PhDr. Petr Kmošek, docent Katedry výtvarné kultury Univerzity Hradec Králové,  přibližuje život a dílo umělecké rodiny Dvořáků z Kameniček. Vrací se ke zdejšímu pobytu a obrazům Antonína Slavíčka (1903-7), jehož žákem a velkým obdivovatelem se stal i Josef Dvořák. Autor přibližuje přínos dalších umělců, Mistrových následovníků, kteří Kameničky postupně vyhledávali (Jindřicha Průchy, Rudolfa Kremličky, Gustava Macouna, Karla Wagnera, Františka Emlera, Otu Bubeníčka, Bohumila Hradečného, Miloše Krátkého, Antonína Fedora Kracíka, Jana Marii Wagnera aj.). Kniha nezapomíná na výtvarníky z Vysočiny, na Jaroslava Sodomku, na umělce zrozené a usazené v okolí, na Jaroslava Šmídru, Rudolfa Hanycha, Karla Balíčka. Většina z nich se zastavovala u Josefa Dvořáka, který tak přispěl k tomu, že si tito umělci odnášeli nejeden tvůrčí podnět  a Kameničkám tak vymezili neopakovatelné místo v novodobém českém výtvarném umění.

Kniha ovšem nepředstavuje Josefa Dvořáka pouze jako zdatného malíře, ale také  jako schopného divadelního ochotníka, hudebního instrumentalistu, který kulturní a umělecké zájmy vštěpoval svým dětem, Josefovi (1916-2005) a Aničce (*1924). Proto se autor v knize ze široka věnuje historii místního divadla, ukazuje Dvořáka jako scénického výtvarníka, malíře opon a rekvizit, herce a režiséra, dotýká se jeho podílu  na hudebním životě obce. V souvislosti s tím ovšem Kmošek zmiňuje i řadu dalších činorodých a pozoruhodných lidí, kteří aktivně přispívali k bohatosti místního kulturního a duchovního života, odkazuje na roli a přínos  zdejších  farářů a učitelů.

Dominantní postavou knihy je ale Anička Dvořáková. Vystudovala v letech 1945-51 pražskou Akademii výtvarných umění. Navštěvovala ateliéry Jakuba Obrovského, Karla Mináře, Vratislava Nechleby, Vladimíra Silovského a rodinou i místní výtvarnou tradici tak završila. Díky výborné paměti umělkyně mohl autor podrobně vylíčit  osudy lidí a události, které by jinak upadly v zapomnění. Malířka vzpomíná na okruh  svých uměleckých druhů, na přátelství s básníkem Františkem Branislavem, s malíři  Jaroslavem Sodomkou, Josefem Kadeřábkem, Janem Hudcem, na léta prožitá se spolužačkami Andělou Kocůrkovou, Věrou Korunovou.

Anička Dvořáková zdědila po otci všestranné nadání, od mládí se intenzívně věnovala zpěvu, hře na kytaru, s bratrem Josefem koncertovala v širokém okolí, vystupovala na domácí ochotnické scéně, za okupace ve čtyřicátém třetím roce zpívala v Kameničkách za klavírního doprovodu  Járy Pospíšila, její hlas zněl na mších v Kameničkách, v  chrámových interiérech, na svatbách i pohřbech v okolí. V textu knihy i obrazem se připomíná úzká spolupráce Aničky Dvořákové a děkana Jaroslava Daňka, přátelství s Jindřichem Pasekou, malířem Jindřichem Hegrem, sběratelem Antonínem Koubou, velkým milovníkem umění Miroslavem Sodomkou.

Kameničky, Vysočina a východní Čechy  tvořily trvalou základnu její umělecké práce, od roku 1958, kdy vstoupila do krajské organizace SČVU i odbytiště jejích děl. Zachycovaly nejrůznější výjevy a životní situace, scény a tváře hudebníků, podoby dětí a mladých lidí od sousedů i z dálky. Malířku přitahovala těžká práce na polích, chvíle odpočinku, sváteční okamžiky i drobná zastavení. Blízkou se jí stala krajina, barevná škála  květin, lučních plodů, zejména pak půvab nenápadných věcí všedního dne. V knize použité vzpomínky Aničky Dvořákové, dnes již téměř sedmaosmdesátileté, jsou neocenitelným pramenem poznání života obce, východočeského regionu a českého výtvarného umění druhé poloviny 20. století.

Knihu (292 stran), vybavenou 157 barevnými přílohami, početnou řadou reprodukcí kreseb a grafik malířky, dobovým fotografickým doprovodem v textu, mohou zájemci a milovníci tvorby malířky získat na OU v Kameničkách za 400,- Kč.

Ing. Yvona Jandová